nejjednodušeji použitím tzv. aktivních reprosoustav neboli tzv. soundbaru . V zásadě existují 3 varianty soundbarů .
První , nejlevnější a nejméně kvalitní je úzký reprobox položený před TV osazený reproduktory velmi malých průměrů cca do 50 mm
Proti této variantě mluví hlavně to že ne každá TV má pod obrazovkou dostatečný prostor pro umístění takového reproboxu a také nezřídka reprobox zaclání čidlo IR dálkového ovládání .
Druhý , cenově se pohybující ve velmi širokém spektru je systém úzkého reproboxu doplněný subwooferem , tato kombinace již poskytuje lepší kvalitu zvuku a hlavně od známých výrobců dosahuje jejich cena často i desetitisícových částek .
Třetí a nejvhodnější pro prostorovou orientaci v ději sledovaného filmu nebo hudby je osvědčený systém 2.0 čili klasické STEREO . Dva reproboxy jsou umístěny po stranách TV a na hlavním aktivním reproboxu jsou umístěny ovládací prvky pro nastavení hlasitosti , basů výšek a také obvykle pro volbu zdroje audio signálu .
Vyšší řady aktivních reprosoustav jsou vybaveny také dálkovým ovládačem pro ovládání hlasitosti a vypnutí do STANDBY režimu .
Připojení k TV je realizováno buď pomocí kabelu s konektorem CINCH nebo JACK který se zasunuje do sluchátkového výstupu u TV. U většiny TV se tímto odpojí vestavěné reproduktory a veškerý zvuk je přenášen pomocí aktivních reprosoustav .
U soundbarů střední třídy již je standartem také možnost bezdrátového připojení pomocí bluetooth , kdy zdrojem může být mobilní telefon nebo notebook . Aktivní reprosoustavy lze také připojit ke stolnímu PC nebo k set top boxům IPTV operátorů jako jsou O2TV , Telly , T-Mobile nebo Vodafone , zde se většinou jedná o připojení pomocí optického kabelu .